Co je nového v oblasti přeshraniční práce na dálku a sociálního zabezpečení?

Stav pojištění

Podle nařízení EU o koordinaci sociálního zabezpečení se stát, v němž je pracovník pojištěn, určuje především podle toho, kde je práce vykonávána. V souvislosti s přeshraničním zaměstnáváním může práce na dálku potenciálně vést ke změně stavu pojištění. Tento posun je zvlášť pravděpodobný, pokud práce na dálku představuje více než 25 % pracovní doby zaměstnance, neboť práce, která by obvykle byla vykonávána v prostorách zaměstnavatele, je nyní vykonávána na dálku ze státu bydliště zaměstnance.

Dočasná opatření během pandemie

K řešení výše uvedeného problému přijala správní komise během pandemie COVID‑19 dočasná opatření. Ta vyjasnila, že práce na dálku vykonávaná v důsledku onemocnění COVID-19 v jiném členském státě, než je stát zaměstnavatele, by neměla vyvolat změnu stavu pojištění. Tato výjimečná opatření související s pandemií však přestala platit 30. června 2023.

Zavedení nového rámce

Správní komise uznala rostoucí význam práce na dálku a s cílem zajistit flexibilitu zavedla rámec nový. Od 1. července 2023 jsou v platnosti pokynyk práci na dálku a rámcová dohoda o přeshraniční práci na dálku (TWA).

Klíčové body rámcové dohody o přeshraniční práci na dálku

• Rámcová dohoda o přeshraniční práci na dálku („rámcová dohoda“) se vztahuje na situace, kdy je signatářem rámcové dohody jak stát sídla zaměstnavatele, tak stát bydliště a práce je rozdělena mezi práci na dálku a práci na místě.
• Nevztahuje se na osoby samostatně výdělečně činné.
• Seznam signatářských států je k dispozici na oficiálních internetových stránkách.

Posuzování přeshraniční práce na dálku podle rámcové dohody

Rozsah práce na dálku hraje klíčovou roli při rozhodování o uplatňování rámcové dohody:

• Práce na dálku ve státě bydliště pracovníka představuje méně než 25 % pracovní doby. V tomto scénáři zůstává pracovník pojištěn ve státě svého zaměstnavatele podle standardních pravidel. Stát jeho bydliště by měl být informován.
• Práce na dálku ve státě bydliště pracovníka se pohybuje mezi 25 a 49 % pracovní doby a oba státy jsou signatáři rámcové dohody. V takovém případě může být pracovník na základě žádosti podané státu zaměstnavatele podle rámcové dohody pojištěn ve státě zaměstnavatele (se souhlasem pracovníka i zaměstnavatele) po dobu maximálně tří let, přičemž tato doba může být prodloužena.
• Práce na dálku ve státě bydliště pracovníka představuje 25 % nebo více pracovní doby a jeden nebo oba státy nejsou signatáři rámcové dohody nebo práce na dálku představuje 50 % nebo více. V takových případech je třeba informovat stát bydliště pracovníka. Pracovník bude obecně pojištěn ve státě svého bydliště. Lze však požádat o výjimku podle článku 16 nařízení 883/2004, na jejímž základě by mohl být pojištěn ve státě zaměstnavatele. Oba zúčastněné státy to musí schválit.

Složité případy

Ve složitých případech zahrnujících činnosti ve více než dvou členských státech, práci pro různé zaměstnavatele v různých státech nebo souběžnou práci jako zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné musí být informován stát bydliště.

K určení stavu pojištění je třeba provést právní posouzení. Ve všech situacích může být podle článku 16 nařízení č. 883/2004 podána žádost o výjimku ze standardních pravidel, kterou posoudí zúčastněné státy.

Obecně lze říci, že rámcová dohoda poskytuje zaměstnancům a zaměstnavatelům, kteří se účastní přeshraničního zaměstnávání, flexibilitu a jasnost. Můžete si ji přečíst zde.

 

Související odkazy:

Nařízení o koordinaci sociálního zabezpečení

Pokyny k práci na dálku

Rámcová dohoda o přeshraniční práci na dálku

Seznam signatářských států rámcové dohody

 

Další informace:

Evropské dny pracovních příležitostí

Najděte si svého poradce EURES

Životní a pracovní podmínky v zemích sítě EURES

Databáze pracovních míst na portálu EURES

Služby sítě EURES pro zaměstnavatele

Kalendář akcí EURES

Připravované on-line akce

EURES na Facebooku

EURES na Twitteru

EURES na LinkedIn