Informace o pracovním trhu: Česko

Celostátní úroveň - Česko

^{* Roky, na něž odkazuje tato zpráva, jsou různé, protože údaje vycházejí z nejaktuálnějších informací, které byly pro jednotlivé ukazatele k dispozici v prosinci 2024.}

Trh práce

K 1. lednu 2024 žilo v Česku přibližně 10,9 milionu lidí. V roce 2022 činil hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele 25 800 EUR, což je o 27,1 % méně než průměrný HDP na obyvatele v EU-27 (35 400 EUR). V letech 2018 až 2022 se HDP na obyvatele zvýšil o 30 %.

^{Note: nama_10r_2gdp, Statistics | Eurostat (europa.eu)}

V roce 2023 bylo na trhu práce v Česku aktivních více než 5,2 milionu osob. Míra zaměstnanosti byla 75,1 %, tj. byla o 4,7 procentního bodu vyšší než průměrná míra zaměstnanosti v EU-27 a téměř stejná jako v roce 2018. V roce 2023 byla míra zaměstnanosti žen 68,2 %, míra zaměstnanosti mužů 81,6 % a míra zaměstnanosti mladých lidí 25,5 %, přičemž míra zaměstnanosti mužů i žen byla vyšší než průměr EU a pouze u mladých lidí byla nižší než průměr EU.

^{Note: lfst_r_lfe2emprt, data refer to working age population (15-64), youth age group (15-24)  Statistics | Eurostat (europa.eu)}

V roce 2023 byla míra nezaměstnanosti téměř stejná jako v roce 2022. V roce 2023 se míra nezaměstnanosti vrátila na úroveň před pandemií (v roce 2018 činila 2,3 % a v roce 2019 2,1 %). Míra nezaměstnanosti se trvale pohybuje pod průměrem EU-27. V roce 2023 byla v Česku o 3,5 procentního bodu nižší než v EU-27.

V roce 2023 pocházelo 93,6 % aktivních pracovních sil z Česka, 2,7 % z ostatních členských států EU a 3,7 % ze třetích zemí. V roce 2023 pocházelo v zemích EU-27 nejvíce pracovních sil z příslušné země (v průměru 85 %), zatímco z jiných zemí pocházelo méně pracovních sil (v průměru 4,3 % z ostatních členských států EU a 10,5 % ze třetích zemí).

V roce 2022 pracovalo nejvíce zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu (30,9 %) a dále pak v těchto odvětvích: velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (17,9 %), stavebnictví (9,8 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (7,5 %). Pokud jde o počet podniků, nejvíce jich působilo v těchto odvětvích: velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (18,4 %), profesní, vědecké a technické činnosti (17,2 %) a stavebnictví (16 %).

V Česku pracovalo nejvíce zaměstnaných osob (33,3 %) v mikropodnicích s až 9 zaměstnanci. Mikropodniky, kterých bylo celkem 1 245 891, představovaly většinu všech podniků v zemi (96,4 %). 31,2 % zaměstnaných osob pracovalo ve velkých podnicích s více než 250 zaměstnanci, 18,2 % ve středních podnicích s 50 až 249 zaměstnanci, 9,8 % v malých podnicích s 20 až 49 zaměstnanci a 7,5 % v malých podnicích s 10 až 19 zaměstnanci.

Volná pracovní místa

V roce 2024 se s nedostatkem uchazečů v Česku nejvíce potýkaly tyto profesní skupiny: obsluha stacionárních strojů a zařízení, řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) a zdravotničtí pracovníci. Oproti tomu největší přebytek uchazečů byl zaznamenán u těchto profesních skupin: specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oborech, specialisté v oblasti vědy a techniky a odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě.

Více informací o nedostatku a přebytku pracovních sil v Evropě naleznete na internetové stránce Nedostatek a přebytek pracovních sil v Evropě v roce 2023 | Evropský orgán pro pracovní záležitosti (europa.eu).

Míra volných pracovních míst

Míra volných pracovních míst (definovaná jako počet volných pracovních míst vyjádřený jako procento z celkového součtu počtu obsazených pracovních míst a počtu volných pracovních míst) činila v roce 2023 v průmyslu, stavebnictví a službách 3,7 %, což téměř odpovídalo průměru EU-27. Oproti roku 2022 se zvýšila o 1 % a i tak byla stále nižší než před rokem 2020, kdy činila 6,2 %.

^{Note: jvs_a_rate_r2, Statistics | Eurostat}

Odvětvími s nejvyšší mírou volných pracovních míst byly zdravotní a sociální péče; vzdělávání; kulturní, zábavní a rekreační činnosti; veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení a administrativní a podpůrné služby.

^{Note: jvs_a_rate_r2, Statistics | Eurostat}

Hojně používané pracovní portály

Mzdy

Minimální mzda

K 1. lednu 2024 byla zákonná minimální mzda v Česku stanovena na 764,44 EUR. Pod kolektivní vyjednávání v Česku spadá 34,7 % úvazků.

Měsíční průměrný hrubý a čistý plat

V roce 2023 byl hrubý průměrný plat jedné osoby 1 789 EUR, zatímco v EU-27 dosahoval výše 3 417 EUR. Odpovídající čistý plat v Česku činil 1 431 EUR, zatímco v EU-27 2 351 EUR. Oproti roku 2018 se hrubý průměrný plat v Česku zvýšil o 43,8 % a v EU-27 o 19,8 %. Během téhož období se čistý průměrný plat v Česku zvýšil o 52,6 % a v EU-27 o 22,1 %.

^{Note: earn_nt_net, Single person earning 100% average, annual rates transformed into 12 monthly payments. Statistics | Eurostat (europa.eu)}

Trendy

Přejít přímo na Stárnutí pracovní síly | Digitální transformace | Odvětví, u kterých se očekává růst či úpadek | Účast žen na trhu prácen | Pružné uspořádání práce | Ekologická transformace | Přistěhovalectví | Nedostatečný počet nabídek pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání | Nedostatečný počet uchazečů o zaměstnání s požadovanými dovednostmi | Otázky týkající se odměňování | Jiné | Odliv obyvatel | Práce prostřednictvím platforem | Práce na dálku | Dovednosti, u nichž se očekává zvýšení poptávky či její snížení | Stáže, odborná praxe a učňovská příprava | Nezaměstnanost | Zdravotně postižení pracovníci | Preference zaměstnanců a zaměstnavatelů v oblasti zaměstnanosti a pracovních podmínek se liší

Stárnutí pracovní síly

Stárnutí pracovní síly v České republice představuje v roce 2024 významný problém. Země zažívá rychlý nárůst podílu starších dospělých. Z prognóz vyplývá, že osoby ve věku 65 let a více budou do roku 2101 tvořit téměř 30 % populace. Očekává se, že tento demografický vývoj bude mít hluboký dopad na trh práce, sociální služby a hospodářství.

Nejvíce se to projevuje v těchto oblastech:

• Účast pracovní síly na trhu práce: Míra ekonomické aktivity starších pracovníků se zvyšuje, protože lidé zůstávají na trhu práce déle. To však také znamená, že se zvýší index závislosti a rostoucí počet důchodců bude podporovat méně osob v produktivním věku.
• Důchodový systém: Zásadním problémem je udržitelnost důchodového systému. Vláda zkoumá, jaké reformy by zajistily, aby důchody zůstaly v dlouhodobém horizontu životaschopné.
• Zdravotní a sociální péče: Vzhledem k rostoucímu počtu starších osob, které vyžadují pomoc, roste potřeba služeb dlouhodobé péče. To vyvíjí další tlak na zdravotní i sociální péči. Tyto trendy poukazují na to, že aby byla zachována produktivní a inkluzivní pracovní síla, jsou zapotřebí opatření zaměřená na podporu starších pracovníků, jako jsou rekvalifikační programy a pružné pracovní podmínky.

Digitální transformace

Digitální dovednosti a vzdělávání: Významný podíl obyvatel Česka (přibližně 69,1 %) má přinejmenším základní digitální dovednosti, což je více než průměr EU1. Digitální předměty jsou začleňovány do osnov základních i středních škol, čímž se zvyšuje digitální gramotnost již od útlého věku.
Pokročilé technologie: Česká republika se zaměřuje na špičkové technologie, jako jsou kvantová výpočetní technika, mikročipy nebo umělá inteligence. 
Infrastruktura pro konektivitu: Navzdory pokroku přetrvávají problémy při dosahování plného pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou (VHCN). V současné době je optickými sítěmi pokryto 36,1 % a pevné širokopásmové připojení o rychlosti 1 Gb/s je využíváno v malé míře.
Digitalizace MSP: Přestože v odvětvích, jako je mikroelektronika a umělá inteligence, existují firmy, které využívají technologie ve velké míře, pouze 49,3 % MSP dosáhlo alespoň základní míry digitalizace, což je méně než průměr EU1. Jsou vyvíjeny snahy o zvýšení míry využívání digitálních technologií v MSP, a to prostřednictvím dotací a podpůrných služeb.
Hospodářský dopad: Digitalizace je vnímána jako způsob, jak snížit rozdíl v produktivitě oproti západní Evropě. 

Klíčové trendy:

• Vysoké rozšíření internetu: Míra rozšíření internetu je 92,8 %, tj. přístup k internetu mají téměř všichni1. Tato široce dostupná konektivita vytváří příznivé prostředí pro různé digitální iniciativy a služby.
• Rozmach mobilního připojení: Existuje 14,62 milionu aktivních mobilních připojení, což představuje 139,2 % obyvatel1. To svědčí o vysoké míře využívání mobilních zařízení, což usnadňuje používání mobilních služeb a aplikací.
• Používání sociálních médií: Aktivními uživateli sociálních médií je přibližně 76,7 % obyvatel1. Tato vysoká míra používání sociálních platforem je hnací silou digitálního marketingu a růstu elektronického obchodu.
• Rozvoj digitálních dovedností: Česká republika se zaměřuje na zlepšování digitálních dovedností, přičemž základní digitální dovednosti má 69,1 % obyvatel. To je více než průměr EU a v souladu s digitálními cíli EU do roku 2030.
• Iniciativy v oblasti elektronické veřejné správy: Vláda posiluje digitalizaci veřejné správy prostřednictvím strategie „Digitální Česko“, která si klade za cíl zjednodušit veřejné služby a zvýšit jejich efektivitu.

Problémy:

• Nedostatek odborníků na IKT: Navzdory dosaženému pokroku je procento zaměstnaných specialistů v oblasti informačních a komunikačních technologií pod průměrem EU, což poukazuje na potřebu kvalifikovanějších odborníků v tomto odvětví.
• Digitální propast: I když je míra rozšíření internetu vysoká, část obyvatel k němu stále nemá přístup, což by mohlo omezit dosah digitálních služeb.

Tyto trendy odrážejí rozsáhlou digitální transformaci v České republice a neutuchající úsilí o zlepšení digitální infrastruktury, dovedností a služeb.

Odvětví, u kterých se očekává růst či úpadek

Rostoucí odvětví:

• Technologie a služby IT: Vzhledem k rostoucí digitalizaci a poptávce po technologických řešeních je odvětví IT předurčeno k růstu. To zahrnuje vývoj softwaru, kybernetickou bezpečnost a poradenství v oblasti IT.
• Obnovitelné zdroje energie: Očekává se, že v rámci cílů EU v oblasti ekologické transformace vzrostou investice do obnovitelných zdrojů energie, jako je solární a větrná energie.
• Zpracovatelský průmysl: Zejména ve výrobě vyspělých technologií a ve strojírenství, k čemuž přispívá poptávka po vývozu a technologický pokrok.
• Zdravotnictví a farmaceutický průmysl: K růstu tohoto odvětví pravděpodobně povedou pokračující potřeby v oblasti zdravotní péče a inovace v oblasti léčivých přípravků.

Upadající odvětví:

• Tradiční maloobchod: Vzhledem k přechodu na elektronické obchodování je možné, že se tradiční kamenné prodejny budou i nadále potýkat s problémy.
• Automobilový průmysl: I když je automobilový průmysl stále důležitým odvětvím, může čelit těžkostem v důsledku problémů v dodavatelském řetězci a přechodu na elektrická vozidla.
• Energeticky náročná průmyslová odvětví: Může dojít k úpadku odvětví, která jsou silně závislá na fosilních palivech, a to v důsledku přechodu země k ekologičtějším energetickým řešením.

Očekává se, že česká ekonomika v roce 2024 celkově vzroste o 1,2 % a zotaví se tak z mírného poklesu v roce 2023.

Účast žen na trhu práce

Míra ekonomické aktivity: Míra ekonomické aktivity žen je v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU poměrně vysoká. Podle nejnovějších údajů je na trhu práce aktivních přibližně 70 % žen ve věku 15–64 let.

Zaměstnanost – odvětví: Ženy jsou zaměstnány především v odvětvích, jako je vzdělávání a zdravotní a sociální péče. Stále častěji je však nalezneme i v oborech, ve kterých tradičně převládají muži, jako je IT a inženýrské profese.

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: Česká republika zavedla opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně rodičovské dovolené a pružného uspořádání práce. Cílem je pomoci ženám dosáhnout rovnováhy mezi pracovními a osobními povinnostmi.

Rozdíly v odměňování žen a mužů: I přes vysokou míru ekonomické aktivity žen zůstávají rozdíly v odměňování žen a mužů i nadále problémem. Ženy v České republice vydělávají v průměru o přibližně 20 % méně než muži, což je více než průměr EU.

Podpora péče o děti: Pro zvýšení účasti žen na trhu práce je zásadní přístup k cenově dostupné péči o děti. Vláda pracuje na rozšíření zařízení péče o děti a poskytování finanční podpory rodinám.

Dosažené vzdělání: Ženy v České republice mají obvykle vysokou úroveň dosaženého vzdělání, což má pozitivní vliv na jejich pracovní příležitosti a kariérní postup.

Pružné uspořádání práce (pokud jde například o pracovní dobu, místo výkonu práce nebo typ smlouvy)

Možnosti pružného uspořádání práce se v České republice vyvíjejí, zejména vzhledem k nedávné novele zákoníku práce. Níže naleznete několik nejdůležitějších aspektů:

• Práce na dálku: Novela zákoníku práce nyní nabízí více příležitostí pro práci na dálku. Zaměstnanci, zejména těhotné ženy, rodiče malých dětí a pečující osoby, mohou požádat o práci z domova. Pokud zaměstnavatelé takové žádosti nevyhoví, jsou povinni to písemně odůvodnit.
• Flexibilní smlouvy: Oblíbenými flexibilními pracovními smlouvami, které umožňují práci na částečný úvazek, jsou dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Tyto dohody umožňují přivýdělek a pružnou pracovní dobu.
• Digitální smlouvy: Pracovní smlouvy lze nyní uzavírat elektronicky, včetně jejich změn a ukončení pracovního poměru, pokud s tím zaměstnanec souhlasí. Účelem tohoto posunu směrem k digitalizaci je zefektivnění administrativních procesů.
• Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: Změny se zaměřují také na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Například zaměstnanci pracující z domova mají nárok na proplacení nákladů spojených s prací z domova, a to buď na základě skutečných výdajů, nebo podle paušální sazby.
• Rodičovská dovolená: Zaměstnanci, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, mohou i nadále pracovat pro svého zaměstnavatele na základě pružnějšího uspořádání práce, jako jsou dohody DPP nebo DPČ. To umožňuje rodičům udržet si profesní dovednosti a příjem a zároveň se starat o své děti.
• Zkušební doby a výpovědní lhůty: Zkušební doba pro řádné zaměstnance byla prodloužena na čtyři měsíce a pro vedoucí zaměstnance až na osm měsíců. Upraveny byly také výpovědní lhůty, a to tak, aby poskytovaly větší flexibilitu při ukončení pracovního poměru.

Tyto změny odrážejí širší trend přizpůsobování se různorodým pracovním potřebám a podpory flexibilnějšího a inkluzivnějšího trhu práce v České republice.

Ekologická transformace

Klíčové trendy:

• Snaha o dekarbonizaci: Česká republika usiluje o snížení emisí skleníkových plynů, přičemž si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. To zahrnuje výrazné snížení závislosti na uhlí a investice do obnovitelných zdrojů energie.
• Investice do obnovitelných zdrojů energie: V rámci širších cílů Zelené dohody pro Evropu je velký důraz kladen na rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů energie, zejména pokud jde o solární a větrnou energii.
• Energetická účinnost: Pokračuje úsilí o zvýšení energetické účinnosti budov a průmyslových odvětví, což zahrnuje modernizaci budov za účelem snížení spotřeby energie a zavedení účinnějších průmyslových procesů.
• Udržitelná doprava: Klíčovými prvky ekologické transformace jsou přechod na elektrická vozidla a rozvoj udržitelných systémů veřejné dopravy. To zahrnuje investice do infrastruktury pro elektrická vozidla a pobídky pro jejich využívání.
• Plány ekologického oživení: Plán české vlády pro oživení a odolnost zahrnuje významné investice na podporu ekologické transformace. V rámci tohoto plánu jsou vyčleněny finanční prostředky na opatření v oblasti energetické účinnosti, adaptace na změnu klimatu a biologické rozmanitosti.

Problémy:

• Postupné ukončení výroby elektřiny z uhlí: Upouštění od uhlí je velkou výzvou vzhledem k historické závislosti země na uhlí při výrobě energie. Vláda pracuje na strategiích, jak do roku 2038 postupně ukončit výrobu elektřiny z uhlí, přičemž probíhají debaty o možném urychlení tohoto plánu.
• Hospodářský a sociální dopad: Zásadní je zajistit, aby ekologická transformace byla hospodářsky životaschopná a podporovala sociální začleňování. To zahrnuje řešení dopadů na regiony a průmyslová odvětví závislé na uhlí.

Přistěhovalectví (z EU a ze třetích zemí)

Z EU

• Začlenění na trhu práce: Občané EU mohou i nadále využívat volného pohybu, díky čemuž mohou pracovat v České republice, aniž by museli mít pracovní povolení. To vede k neustálému přílivu pracovníků, zejména ze Slovenska.
• Stabilní čísla: Počet občanů EU s bydlištěm v České republice je nadále relativně stabilní a v důsledku ekonomických příležitostí mírně vzrostl.

Ze třetích zemí

• Ukrajinští uprchlíci: Nejvýznamnějším trendem je příchod vysokého počtu uprchlíků z Ukrajiny. Do konce roku 2022 byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana více než 473 000 Ukrajinců. Tento trend pokračoval i v roce 2023, kdy Ukrajina zůstala nejčastější zemí původu nově příchozích uprchlíků do země. Kvůli pokračujícímu konfliktu přichází do země stále vysoký počet ukrajinských uprchlíků. V roce 2024 Česká republika nadále poskytovala dočasnou ochranu vysokému počtu Ukrajinců. V říjnu 2024 pracovalo v České republice přibližně 140 000 Ukrajinců.
• Migrace pracovních sil: Došlo k nárůstu migrace pracovních sil ze zemí, jako jsou Filipíny a Mongolsko, a to v důsledku kvót stanovených českou vládou s cílem řešit nedostatek pracovních sil.
• Nelegální migrace: Česká republika je i nadále tranzitní zemí pro nelegální migranty směřující do západní Evropy. V roce 2024 byl počet osob zadržených kvůli nelegální migraci i nadále vysoký, i když ve srovnání s předchozími roky klesl. V prvním čtvrtletí roku 2024 bylo odhaleno celkem 68 nelegálních migrantů. V porovnání se stejným obdobím v roce 2023 došlo k meziročnímu poklesu o 139 osob, tj. o 67 %.

Nedostatečný počet nabídek pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání

Česká republika se potýká se značným nedostatkem pracovních sil, přičemž bylo hlášeno 264 000 volných pracovních míst. Tento nedostatek pracovních sil představuje hlavní překážku v růstu a rozvoji pro přibližně pětinu zaměstnavatelů. V zájmu řešení tohoto problému plánuje vláda zvýšit kvóty pro přistěhovalce ze třetích zemí. Kromě toho panuje vysoká poptávka po určitých profesích, jako jsou inženýři, stavaři, programátoři a zdravotničtí pracovníci. Navzdory nedostatku pracovních sil se uchazeči o zaměstnání, zejména ti s nižší kvalifikací, stále potýkají s problémy. Přestože v současné době připadá na jednoho nezaměstnaného 1,1 nově vytvořeného nebo uvolněného pracovního místa, v některých krajích panuje v určitých profesích nedostatek nabídek pracovních míst.

Nedostatečný počet uchazečů o zaměstnání s požadovanými dovednostmi

V roce 2024 se Česká republika potýkala s výrazným nedostatkem uchazečů o zaměstnání s požadovanými dovednostmi. Tento problém je způsoben několika faktory:

• Nesoulad v oblasti dovedností: Rozdíly mezi dovednostmi, které mají uchazeči o zaměstnání, a dovednostmi, které hledají zaměstnavatelé, se stále zvětšují. V řadě odvětví, zejména v odvětvích zaměřených na technologie a v technických odvětvích a ve zdravotnictví, se kvalifikovaní uchazeči hledají těžko.
• Stárnoucí pracovní síla: Vzhledem ke stárnoucí populaci vstupuje na trh práce méně mladých lidí. V důsledku tohoto demografického vývoje se zvyšuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména v oblasti řemesel a v technických oborech.
• Vzdělávací systém: Současný vzdělávací systém není plně v souladu s potřebami trhu práce. Je zapotřebí více možností odborné přípravy a programů se zaměřením na poptávané dovednosti.
• Digitální dovednosti: Vzhledem k rostoucí digitalizaci hospodářství panuje vysoká poptávka po pracovnících s digitálními dovednostmi. Mnoho uchazečů o zaměstnání však nemá v této oblasti potřebnou odbornou přípravu ani praxi. Usiluje se o řešení této problematiky, například zlepšováním programů odborného vzdělávání a přípravy a podporou celoživotního učení, přičemž cílem je pomoci pracovníkům přizpůsobit se měnícím se pracovním požadavkům. Chvíli však potrvá, než tato opatření pomohou zcela vyřešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Otázky týkající se odměňování (např. minimální mzda, důstojná mzda, dotace)

Minimální mzda: Minimální mzda byla zvýšena na 18 300 Kč měsíčně, což odráží snahu držet krok s inflací a rostoucími životními náklady. Cílem je pomoci pracovníkům s nízkými příjmy a snížit příjmovou nerovnost.

Důstojná mzda: Diskuse o důstojné mzdě nabyly na intenzitě. Různé organizace se zasazují o to, aby důstojná mzda lépe odrážela skutečné životní náklady v různých krajích. To je obzvláště důležité ve velkých městech, jako je Praha, kde jsou životní náklady výrazně vyšší.

Dotace a podpora: Vláda zavedla několik opatření v podobě dotací a podpory, aby pomohla podnikům a pracovníkům vypořádat se s ekonomickými problémy. To zahrnuje dotace na programy odborné přípravy a prohlubování dovedností, které si kladou za cíl zvýšit přizpůsobivost a produktivitu pracovních sil.

Kolektivní vyjednávání: Změny v procesu kolektivního vyjednávání měly začít platit od srpna 2024. Očekává se, že zjednoduší jednání a potenciálně povedou k příznivějším výsledkům pro pracovníky.

Zaručená mzda: Zaručená mzda v soukromém sektoru bude zrušena od ledna 2025. Tento krok je součástí širších reforem trhu práce, jejichž cílem je zvýšit flexibilitu a konkurenceschopnost.

Jiné 

Situace na trhu práce v České republice je v roce 2024 relativně stabilní, v některých oblastech se však začíná projevovat mírné zhoršení. Situace je obzvláště specifická v Severomoravském kraji, který v září 2024 postihly ničivé povodně.

Odliv obyvatel

Odliv obyvatel a emigrace nejsou v České republice považovány za závažný problém. V roce 2024 však Česká republika zaznamenala významné trendy v odlivu obyvatel. Hlavními faktory, které na to měly vliv, jsou ekonomické příležitosti, politická stabilita a kvalita života v cílových zemích.

Ekonomická migrace: Mnoho lidí se stěhuje do zemí s lepšími pracovními vyhlídkami a vyššími mzdami. Tento trend je obzvláště výrazný u kvalifikovaných pracovníků, kteří hledají příležitosti v západní Evropě a Severní Americe.

Vzdělávací příležitosti: Značný počet mladých lidí studuje na vysoké škole v zahraničí, zejména v zemích s renomovanými univerzitami a výzkumnými ústavy.

Sloučení rodiny: Klíčovou roli hrají také rodinné vazby – mnoho lidí se stěhuje za příbuznými, kteří se již usadili v zahraničí. Tyto trendy odrážejí širší globální vzorce migrace, kde klíčovou roli hrají ekonomické, vzdělávací a sociální faktory.

Práce prostřednictvím platforem

Převaha OSVČ: Téměř všichni pracovníci platforem v České republice jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tato klasifikace často vyvolává otázky ohledně povahy jejich zaměstnaneckého statusu, přičemž v některých případech se může jednat o falešnou samostatnou výdělečnou činnost.

Právní a regulační rámec: Česká vláda aktivně pracuje na definování a regulaci práce prostřednictvím platforem. To zahrnuje rozlišování mezi skutečnou a falešnou samostatnou výdělečnou činností, kdy pracovníci mohou být nesprávně klasifikováni jako OSVČ s cílem vyhnout se poskytování zaměstnaneckých výhod.

Druhy platforem: V České republice působí různé digitální pracovní platformy – od globálních gigantů, jako je Uber a Upwork, po místní platformy šité na míru českému trhu. Tyto platformy usnadňují širokou škálu služeb, od spolujízdy a rozvozu jídla až po odborné služby poskytované OSVČ.

Hospodářský dopad: Práce prostřednictvím platforem poskytuje řadě lidí flexibilitu a možnost přivýdělku. Přináší však také problémy týkající se otázek, jako je jistota zaměstnání, přístup k sociálním dávkám a spravedlivé pracovní podmínky.

Vládní iniciativy: Probíhají diskuse a iniciativy zaměřené na lepší regulaci práce prostřednictvím platforem. To zahrnuje možné legislativní změny, které mají za cíl zajistit spravedlivé zacházení s pracovníky platforem a jejich ochranu.

Práce na dálku

Podíl práce na dálku se v Česku v letech 2018 až 2023 postupně zvyšoval, a to ze 4 na 6,1 %. Podobně se zvýšil podíl práce na dálku vykonávané „občas“, a to z 5,4 na 9,1 %. Práce na dálku byla obzvláště rozšířená během pandemie.

^{Note: lfsa_ehomp, Product - Datasets - Eurostat}

Dovednosti, u nichž se očekává zvýšení poptávky či její snížení

Zvýšení poptávky:

• Technologické dovednosti: Velmi žádané jsou vynikající znalost programovacích jazyků, jako je JavaScript, Python a SQL, jakož i odborné znalosti v oblasti cloud computingu (AWS) a kybernetické bezpečnosti.
• Inženýrské a technické dovednosti: Velká poptávka bude po inženýrech, stavařích a technických pracovnících, zejména v odvětvích, jako jsou obnovitelné zdroje energie a výroba vyspělých technologií.
• Interpersonální dovednosti: I nadále budou klíčové dovednosti, jako je komunikace, spolupráce, řešení problémů, přizpůsobivost a schopnost učit se novým věcem.

Snížení poptávky:

• Pracovní síly s nízkou kvalifikací: Očekává se, že pracovní místa, kde postačuje nízká kvalifikace, bude stále obtížnější najít, protože poptávka se přesouvá směrem ke specializovanějším profesím vyžadujícím vysokou kvalifikaci.
• Tradiční administrativní pozice: S rostoucí automatizací a digitalizací může dojít ke snížení poptávky po tradičních administrativních podpůrných pracovnících.

Stáže, odborná praxe a učňovská příprava

Odborná praxe

• Oblíbené obory: Odborná praxe je k dispozici v různých oborech, jako je obchod, IT, strojírenství, pohostinství a umění. Praha jako hlavní město nabízí díky své živé ekonomice a mezinárodní atmosféře celou řadu příležitostí.
• Programy a poskytovatelé: Organizace, jako je Intern Abroad HQ a Piktalent, nabízejí strukturované programy odborné praxe v Praze i dalších městech. Tyto programy často zahrnují činnosti zaměřené na profesní rozvoj a kulturní začlenění.
• Požadavky: Na odborné praxe jsou obvykle přijímáni studenti nebo čerství absolventi. Často postačí znalost angličtiny, i když znalost češtiny může být přínosem.
   

Stáže

• Erasmus+: Řada stáží se uskutečňuje v rámci programu Erasmus+, který pomáhá studentům a čerstvým absolventům získat mezinárodní pracovní zkušenosti. Stáže se mohou uskutečnit v různých odvětvích, včetně vzdělávání, zdravotnictví a odvětví technologií.
• Místní firmy: České firmy, zejména ty působící v odvětví technologií a zpracovatelského průmyslu, nabízejí stáže, které mají stážistům pomoci překlenout propast mezi akademickými znalostmi a praktickými dovednostmi.

Učňovská příprava

• Odborná příprava: Učňovská příprava je v České republice velmi důležitou složkou odborného vzdělávání. Kombinuje výuku ve třídě s praktickou odbornou přípravou v oborech, jako je automobilový průmysl, stavebnictví a kuchařství.
• Duální systém odborného vzdělávání: V České republice se uplatňuje duální systém odborného vzdělávání, kdy učni dělí svůj čas mezi školu a praxi. Tento systém má zajistit, že získají jak teoretické znalosti, tak praktické dovednosti.

Nezaměstnanost (např. dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí, nezaměstnanost žen, strukturální nezaměstnanost nebo nezaměstnanost pracovníků s nízkou kvalifikací)

V roce 2024 zaznamenala Česká republika různé trendy v oblasti nezaměstnanosti v různých demografických skupinách:

• Celková nezaměstnanost: Míra nezaměstnanosti se v září 2024 zvýšila z 3,8 % evidovaných v srpnu na 3,9 %. Toto zvýšení je částečně způsobeno slabou hospodářskou činností a nárůstem počtu nezaměstnaných.
• Nezaměstnanost mladých lidí: Problémem zůstává míra nezaměstnanosti mladých lidí, která v srpnu 2024 činila 10,6 %. Tato demografická skupina často čelí problémům při hledání stabilního zaměstnání kvůli nedostatku praxe a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi.
• Dlouhodobá nezaměstnanost: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se k červnu 2024 mírně snížila na 0,8 %. Úsilí o opětovné začlenění dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního procesu bylo do jisté míry úspěšné.
• Nezaměstnanost žen: Míra nezaměstnanosti žen je relativně stabilní. Ženy se obvykle potýkají s pro ně typickými problémy, jako je hledání rovnováhy mezi pracovními a rodinnými povinnostmi, což může mít dopad na jejich zaměstnanecký status.
• Pracovníci s nízkou kvalifikací: Pro pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří často obtížně hledají zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci, je přetrvávajícím problémem strukturální nezaměstnanost. Tato skupina je obzvláště zranitelná vzhledem k hospodářským změnám a technologickému pokroku, které snižují poptávku po manuální práci.

Zdravotně postižení pracovníci

Trendy

• Práce na dálku a hybridní práce: Přechod na modely práce na dálku a hybridní práce je přínosný pro řadu zdravotně postižených pracovníků, neboť tyto formy práce nabízí větší flexibilitu a znamenají méně dojíždění.
• Technologický pokrok: Díky rozsáhlejšímu využívání podpůrných technologií, jako jsou odečítače obrazovky a software pro rozpoznávání hlasu, se pracoviště stávají pro zdravotně postižené pracovníky přístupnější.

Problémy

• Překážky v přístupu k zaměstnání: Zdravotně postižení pracovníci se často potýkají s překážkami, jako jsou nedostatek možností dopravy s upraveným přístupem, nedostatečné přizpůsobení pracovišť a omezené pracovní příležitosti.
• Vzdělávání a odborná příprava: Jsou zapotřebí programy inkluzivnějšího vzdělávání a odborné přípravy, které by lépe připravily zdravotně postižené osoby na trh práce.

Specifika

• Přizpůsobení na míru: Firmy si čím dál více uvědomují, že je zapotřebí dávat přednost přizpůsobení pracoviště konkrétnímu pracovníkovi před univerzálními změnami pracoviště.
• Podpora duševního zdraví: Stále větší důraz je kladen na poskytování zdrojů a odborné přípravy v oblasti duševního zdraví na podporu zdravotně postižených pracovníků, zejména v době po pandemii.

Preference zaměstnanců a zaměstnavatelů v oblasti zaměstnanosti a pracovních podmínek se liší

V roce 2024 jsou v České republice patrné rozdíly mezi preferencemi zaměstnanců a zaměstnavatelů v otázce zaměstnanosti a pracovní podmínek. Tyto rozdíly se týkají několika aspektů:

• Pružná pracovní doba: Řada zaměstnanců upřednostňuje kvůli rovnováze mezi pracovním a soukromým životem pružnou pracovní dobu. Někteří zaměstnavatelé se však zdráhají ji zavést kvůli obavám ohledně produktivity a účinného řízení práce na dálku.
• Jistota zaměstnání versus flexibilita: Pracovníci často dávají přednost jistotě zaměstnání a jisté smlouvě, zatímco zaměstnavatelé mohou upřednostňovat pružnější uspořádání, jako jsou smlouvy na dobu určitou nebo práce na zakázku, aby se dokázali rychle přizpůsobit změnám na trhu.
• Platy a benefity: Zaměstnanci stále více požadují vyšší platy a rozsáhlejší benefity, aby se dokázali vypořádat s rostoucími životními náklady. Zaměstnavatelé jsou naopak opatrní, pokud jde o zvyšování nákladů práce, zejména na konkurenčním trhu.
• Pracovní prostředí: Zaměstnanci kladou stále větší důraz na pozitivní pracovní prostředí a podporu duševního zdraví. Zaměstnavatelé si sice čím dál více uvědomují, že je zapotřebí tyto aspekty zajistit, ne vždy ale mají zdroje nebo strategie na realizaci komplexních programů v oblasti duševní pohody.

Tyto rozdíly poukazují na nutnost neustálého dialogu a vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, aby dokázali nalézt řešení, která budou přínosná pro všechny. Cílem nedávné novely českého zákoníku práce, která zahrnuje změny týkající se minimální mzdy a kolektivního vyjednávání, je některé z těchto otázek řešit.

Hlavní město Praha

V roce 2023 žilo v hlavním městě Praze 1 357 326 osob, tj. přibližně 12,5 % obyvatel České republiky.

Hrubý domácí produkt na obyvatele, upravený o úrovně cen (PPS), činil v hlavním městě Praze 167,2 % průměru EU-27, což je výrazně více než celostátní průměr 72,9 %.

Praha je hlavním městem České republiky, ale i krajem a obcí. Je tudíž přirozeným centrem politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a ekonomiky. Žije zde více než milion obyvatel. Je sídlem velkého počtu státních institucí a řady dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, parlament, vláda, ústřední státní orgány a jeden ze dvou vrchních soudů. Kromě toho je sídlem řady dalších orgánů, jak ústředních, tak místních. Sídlí zde také ústředí většiny politických stran a ústředí téměř všech církví a náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v České republice. Praha je tudíž z hlediska dojíždění hlavním a dominantním centrem s největší nabídkou pracovních příležitostí nejen pro okolní Středočeský kraj, ale i v celostátním měřítku. Jedná se o město s vysokou koncentrací pracovních příležitostí, stabilním a různorodým trhem práce a nadprůměrně kvalifikovanou pracovní silou. Důležitou roli hraje také kvalita vzdělávacích, vědeckých a výzkumných institucí.

V roce 2023 bylo na trhu práce v hlavním městě Praze aktivních více než 686 600 osob. 52,6 % mělo terciární vzdělání, 45,4 % středoškolské vzdělání a 2 % základní vzdělání. V roce 2023 byla míra zaměstnanosti v hlavním městě Praze 64,5 %, což je o 6,1 procentního bodu více než celostátní průměr v České republice a o 1,2 procentního bodu více než v roce 2022.

V roce 2023 byla míra zaměstnanosti žen 57,4 %, mužů 71,6 % a mladých lidí 22,8 %. Míra zaměstnanosti žen a mužů byla nad celostátním průměrem, zatímco míra zaměstnanosti mladých lidí byla pod celostátním průměrem.

^{Note: lfst_r_lfe2emprt, Statistics | Eurostat (europa.eu), data refer to age group 15 years or over}

V roce 2023 byla míra nezaměstnanosti v hlavním městě Praze 2,1 %, což odpovídá celostátnímu průměru v témže roce i předchozímu roku.

^{Note: lfst_r_lfu3rt, Statistics | Eurostat, data refer to age group 15 years or over}

Volná pracovní místa

Uchazeči o zaměstnání v Praze hledají nejčastěji pracovní uplatnění na těchto pozicích: všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů, pracovníci v oblasti osobních služeb, pracovníci v oblasti prodeje, řidiči a obsluha pojízdných zařízení, uklízeči a pomocníci a odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě.

Nedostatek

Zaměstnavatelé většinou hledají pomocné pracovníky ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu, dopravě a souvisejících odvětvích, řemeslníky a kvalifikované stavební dělníky, řidiče, pracovníky v oblasti osobních služeb, uklízeče a pomocníky a specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Přebytek

Uchazeči o zaměstnání, pro něž je obtížné najít práci, jsou především tito: 

• Poměrně velký počet uchazečů má vysokoškolské vzdělání – přibližně 14,8 % z celkového počtu uchazečů.
• Z hlediska povolání tvoří většinu uchazečů všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů, pracovníci v oblasti osobních služeb, řidiči, uklízeči a pomocníci a odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě.
• Z hlediska věku je nejvíce uchazečů o zaměstnání ve věku 40–44 let. Další nejpočetnější skupinou jsou osoby ve věku 45–49 let.

Středočeský kraj

V roce 2023 žilo ve Středočeském kraji 1 439 391 osob, tj. přibližně 13,3 % obyvatel České republiky.

Hrubý domácí produkt na obyvatele, upravený o úrovně cen (PPS), činil ve Středočeském kraji 64,1 % průměru EU-27, což je méně než celostátní průměr 72,9 %.

Středočeský kraj obklopuje hlavní město Prahu a tvoří jej 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Jeho předností je existence oblastí pro rozvoj podnikání, přítomnost silných firem celostátního významu, dobré podmínky pro vývoj řady zemědělských produktů, včetně zpracovatelského průmyslu, a růst odvětví služeb. Středočeský kraj se vyznačuje dobře rozvinutou průmyslovou výrobou, zemědělstvím, skladováním a stavebnictvím. Zemědělská produkce těží z příznivých přírodních podmínek v severovýchodní části kraje. Mezi hlavní průmyslová odvětví celostátního významu patří strojírenství, automobilový průmysl, chemický průmysl a potravinářství. Nejdůležitějšími zaměstnavateli ve Středočeském kraji jsou: ŠKODA AUTO, Philip Morris, Spolana Neratovice, Bramco, AMAZON, Ariete Group, Kaučuk Kralupy, RAVAK Příbram, Kovohutě Příbram, Danone Benešov, Procter and Gamble – Rakovník, Pivovar Krušovice, Velkopopovický pivovar Kozel, Lego Production Kladno, Strojírny Poldi Kladno, Valeo Beroun, Sellier & Bellot Vlašim, Foxconn Technology, Continental Automotive CR, Behr Czech, Lázně Poděbrady, Bob Cat Dobříš. Všechny údaje vycházejí ze statistik Úřadu práce České republiky.

V roce 2023 bylo na trhu práce ve Středočeském kraji aktivních více než 680 800 osob. 24,8 % mělo terciární vzdělání, 70,1 % středoškolské vzdělání a 5,1 % základní vzdělání. V roce 2023 byla míra zaměstnanosti ve Středočeském kraji 59,6 %, což je o 1,2 procentního bodu více než celostátní průměr v České republice a o 1,1 procentního bodu méně než v roce 2022.

V roce 2023 byla míra zaměstnanosti žen 50,3 %, mužů 69,4 % a mladých lidí 24,5 %. Míra zaměstnanosti žen a mužů byla nad celostátním průměrem, zatímco míra zaměstnanosti mladých lidí byla pod celostátním průměrem.

^{Note: lfst_r_lfe2emprt, Statistics | Eurostat (europa.eu), data refer to age group 15 years or over}

V roce 2023 byla míra nezaměstnanosti ve Středočeském kraji 1,7 %, což odpovídá celostátnímu průměru v témže roce i předchozímu roku.

^{Note: lfst_r_lfu3rt, Statistics | Eurostat, data refer to age group 15 years or over}

Volná pracovní místa

Lidé ve Středočeském kraji se nejčastěji ucházejí o tyto pozice: všeobecní administrativní pracovníci, pracovníci v odvětví služeb, prodavači, řidiči, obsluha, uklízeči a skladníci. Všechny údaje vycházejí ze statistik Úřadu práce České republiky.

Nedostatek

Zaměstnavatelé nabízejí pracovní místa především pro kvalifikované pracovníky s praxí. Důraz je kladen i na další dovednosti, jako jsou jazykové znalosti, počítačová gramotnost, řidičský průkaz atd. Existuje stálá poptávka po pracovnících v odvětví služeb a řemeslnících (řeznících, číšnících, servírkách, pekařích), obchodních zástupcích a servisních pracovnících ve výrobě a údržbě (obsluze CNC strojů, stavebních truhlářích, zednících). Všechny údaje vycházejí ze statistik Úřadu práce České republiky.

Přebytek

Přetrvávají problémy s umísťováním absolventů škol a mladých lidí bez potřebné praxe, uchazečů se sníženou pracovní schopností a občanů starších 50 let se všemi úrovněmi vzdělání. Potíže na trhu práce mají také nekvalifikovaní uchazeči, dlouhodobě nezaměstnaní a ženy s dětmi mladšími 15 let. Všechny údaje vycházejí ze statistik Úřadu práce České republiky.

Jihozápadní Čechy

Přejít přímo na Jihočeský kraj | Plzeňský kraj

V roce 2023 žilo v jihozápadních Čechách 1 257 691 osob, tj. přibližně 11,6 % obyvatel České republiky.

Hrubý domácí produkt na obyvatele, upravený o úrovně cen (PPS), činil v jihozápadních Čechách 59,3 % průměru EU-27, což je výrazně méně než celostátní průměr 72,9 %.

V roce 2023 bylo na trhu práce v jihozápadních Čechách aktivních více než 599 200 osob. 23,2 % mělo terciární vzdělání, 70,9 % středoškolské vzdělání a 5,8 % základní vzdělání. V roce 2023 byla míra zaměstnanosti v jihozápadních Čechách 57,6 % %, což odpovídá celostátnímu průměru a je o 1,5 procentního bodu méně než v roce 2022.

V roce 2023 byla míra zaměstnanosti žen 48,4 %, mužů 67,4 % a mladých lidí 27,2 %. Míra zaměstnanosti žen byla pod celostátním průměrem, zatímco míra zaměstnanosti mužů a mladých lidí byla nad celostátním průměrem.

^{Note: lfst_r_lfe2emprt, Statistics | Eurostat (europa.eu), data refer to age group 15 years or over}

V roce 2023 byla míra nezaměstnanosti v jihozápadních Čechách 1,9 %, což odpovídá celostátnímu průměru v témže roce i předchozímu roku.

^{Note: lfst_r_lfu3rt, Statistics | Eurostat, data refer to age group 15 years or over}

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj se nachází na jihu České republiky. Jižní a západní hranice tohoto kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem. Celková rozloha kraje je 10 056 km². 

Jihočeský kraj je krajem s nejnižší hustotou obyvatelstva v České republice. Většina obyvatel žije v těchto městech: České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec, Český Krumlov a Prachatice. Zemědělské a horské oblasti u hranic jsou oproti tomu osídleny mnohem méně. K 31. březnu 2024 měl Jihočeský kraj celkem 652 232 obyvatel. 

Kraj měl vždy spíše turistický než průmyslový charakter. Průmyslová výroba je soustředěna především v aglomeraci České Budějovice a v okresech Tábor a Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl (potravinářský a nápojový průmysl, výroba dopravních prostředků a zařízení, výroba strojů a zařízení a textilní a oděvní průmysl). Zemědělství se orientuje na rostlinnou výrobu, převažuje pěstování obilovin, olejnin a brambor. Pokud jde o živočišnou výrobu, převládá chov skotu a prasat. Dlouholetou tradici má v tomto kraji chov ryb. Celková plocha chovných rybníků je přibližně 25 000 ha. Na tyto rybníky spadá polovina produkce ryb v České republice. 

Míra nezaměstnanosti, tj. podíl počtu uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na počtu obyvatel stejné věkové skupiny, činila 3,11 % (k 30. září 2024). Pro nezaměstnanost v kraji je typická sezónnost, což souvisí s prací v cestovním ruchu, stavebnictví a zemědělství. Nejvyšší nezaměstnanost byla hlášena v okrese Český Krumlov a nejnižší v okrese Jindřichův Hradec. Většina lidí byla zaměstnána ve zpracovatelském průmyslu, obchodě, stavebnictví, veřejné správě, zdravotnictví, vzdělávání, dopravě, zemědělství a v odvětví stravování a pohostinství. Nejdůležitějšími zaměstnavateli v Jihočeském kraji jsou: Robert Bosch s.r.o., Č. Budějovice; Nemocnice České Budějovice a.s.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; KOH-I-NOOR Hardtmuth a.s., České Budějovice; ČEZ a. s. – jaderná elektrárna Temelín; s.n.o.p. cz a.s., Písek; Jihostroj, Velešín; Rhode Schwarz, Vimperk; DURA Automotive CZ k. s., Blatná; Kovosvit MAS, Sezimovo Ústí; Vishay Electronic spol. s.r.o., Blatná; Schneider Electric a.s., Písek a TRW-DAS a.s., Dačice. 

Odkazy: 

• Jihočeský kraj (http://www.kraj-jihocesky.cz),
• Úřad práce https://www.uradprace.cz/web/cz/jihocesky-kraj 

Volná pracovní místa

Jihočeský kraj nabízí celou řadu pracovních příležitostí v různých odvětvích, včetně zdravotnictví, maloobchodu a logistiky, dopravy, informačních technologií, strojírenství, výzkumu a vývoje, hotelů a pohostinství.

Nedostatek

Kde jsou volná pracovní místa? V Jihočeském kraji mají zaměstnavatelé problémy s obsazováním volných pracovních míst řemeslníků, opravářů, obsluhy strojů a zařízení a ve službách. 

Zaměstnavatelé měli největší zájem o tyto profese:

• řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel,
• montážní dělníci ostatních výrobků,
• zedníci a montéři suchých staveb,
• obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu,
• kuchaři, pomocní kuchaři,
• pomocní dělníci ve výrobě,
• montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení,
• nástrojáři a pracovníci v příbuzných oborech,
• dělníci v oblasti výstavby budov,
• montážní dělníci mechanických zařízení.

Přebytek

V jakých profesích je přebytek pracovníků? Největší počet nezaměstnaných v Jihočeském kraji je evidován mezi pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky a dále pak mezi pracovníky ve službách a obchodu a administrativními pracovníky. U řady z nich se však jedná o dlouhodobě nezaměstnané, zejména v případě pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání byl evidován v těchto profesích:

• pomocní dělníci ve výrobě,
• prodavači v obchodě,
• uklízeči a pomocníci,
• všeobecní administrativní pracovníci,
• zedníci,
• řidiči osobních a malých dodávkových automobilů,
• pracovníci ostrahy,
• kuchaři, pomocní kuchaři,
• pomocníci v kuchyni,
• číšníci a servírky,
• skladníci, obsluha vysokozdvižných vozíků.

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov. Kraj má 501 obcí a rozkládá se na ploše 7 649 km². K 30. červnu 2023 měl Plzeňský kraj 609 896 obyvatel. V krajském městě Plzni žilo 203 700 obyvatel (k 30. červnu 2023), což je 30 % celkového počtu obyvatel kraje.

 V kraji je šestnáct zaměstnavatelů s více než 1 000 zaměstnanci. Osm z nich sídlí v okrese Plzeň-město (údaje k 31. prosinci 2024). Největším zaměstnavatelem v kraji je Fakultní nemocnice Plzeň s více než 5 000 zaměstnanci. Neméně významnými zaměstnavateli v kraji jsou Západočeská univerzita v Plzni a Škoda Transportation s.r.o. (2 000–2 499 zaměstnanců). Ze zaměstnavatelů s 1 500–1 999 zaměstnanci je třeba uvést MD ELEKTRONIK spol. s.r.o., International Automotive Componets Group s.r.o., Borgers CS spol. s r.o. a Daikin Industries Czech Republic s.r.o. Mezi další důležité zaměstnavatele zcela jistě patří Plzeňský Prazdroj a.s., LOXXESS Bor s.r.o. a Rodenstock ČR s.r.o.

Volná pracovní místa

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, výroba stavebních hmot a keramických obkladaček a dlaždic, výroba a distribuce energie a hutnictví. V kraji jsou dvě velké průmyslové zóny. Největší se nachází v Boru u Tachova a druhou největší je průmyslová zóna Borská pole v krajském městě Plzni. Jiné části kraje ležící mimo spádové oblasti okresních měst a větších obcí mají převážně zemědělský nebo turistický charakter.

Nedostatek

Zaměstnavatelé v kraji hledají především pracovníky ve výrobě (montážní dělníky, skladníky, obsluhu strojů). Nejpoptávanějšími profesemi jsou stavební dělníci, zedníci, řidiči nákladních automobilů, zámečníci, svářeči, zdravotničtí pracovníci a pracovníci v sociálních službách, kuchaři, prodavači, inženýři, programátoři a správci softwaru, seřizovači a pomocní pracovníci v zemědělství a lesnictví.

Přebytek

Plzeňský kraj je dlouhodobě jedním z krajů s nejnižší nezaměstnaností v České republice. Pro úplnost je třeba uvést čísla: míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji byla k 31. březnu 2024 3,1 %, přičemž v České republice byla k 31. březnu 2024 3,1 %.

Severozápadní Čechy

Přejít přímo na Karlovarský kraj | Ústecký kraj

V roce 2023 žilo v severozápadních Čechách 1 105 932 osob, tj. přibližně 10,2 % obyvatel České republiky.

Hrubý domácí produkt na obyvatele, upravený o úrovně cen (PPS), činil v severozápadních Čechách 48,9 % průměru EU-27, což je výrazně méně než celostátní průměr 72,9 %.

V roce 2023 bylo na trhu práce v severozápadních Čechách aktivních více než 529 900 osob. 17 % mělo terciární vzdělání, 72,5 % středoškolské vzdělání a 10,5 % základní vzdělání. V roce 2023 byla míra zaměstnanosti v severozápadních Čechách 58,3 %, což odpovídá celostátnímu průměru a je o 1,6 procentního bodu více než v roce 2022.

V roce 2023 byla míra zaměstnanosti žen 51,5 %, mužů 65,1 % a mladých lidí 28,3 %. Míra zaměstnanosti žen a mladých lidí byla nad celostátním průměrem, zatímco míra zaměstnanosti mužů byla pod celostátním průměrem.

^{Note: lfst_r_lfe2emprt, Statistics | Eurostat (europa.eu), data refer to age group 15 years or over}

V roce 2023 byla míra nezaměstnanosti v severozápadních Čechách 4,1 %, což je o 1,5 procentního bodu více, než je celostátní průměr v témže roce, a odpovídá předchozímu roku.

^{Note: lfst_r_lfu3rt, Statistics | Eurostat, data refer to age group 15 years or over}

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj se nachází na západě Česka. Tvoří jej tři okresy – Cheb, Karlovy Vary a Sokolov. Každý z nich má svá specifika. 

• Okres Karlovy Vary: Jedná se o největší okres, který má jak průmyslový, tak zemědělský charakter. Je zde významně zastoupen i lázeňský cestovní ruch a cestovní ruch obecně.
• Okres Sokolov: Jedná se o nejmenší okres z hlediska rozlohy a počtu obyvatel. Hospodářství se soustředí především na těžbu hnědého uhlí, výrobu energie a chemický a strojírenský průmysl.
• Okres Cheb: Jedná se o nejzápadnější okres České republiky. Z hospodářského hlediska zde nalezneme zejména průmysl (stále se rozšiřující průmyslová zóna) a lázeňství. 

Hlavními zaměstnavateli (podle oblasti činnosti) jsou: 

• Zpracovatelský průmysl: WITTE Nejdek, spol. s r.o. a WITTE ACCESS TECHNOLOGY s.r.o., Thun 1794 a.s., Wieland Electric s.r.o., SKF Lubrication Systems CZ, s.r.o., Heinz-Glas Decor s.r.o. a Amphenol Tuchel Industrial GmbH.
• Lázeňství: Léčebné lázně Jáchymov, a.s. a Léčebné lázně Mariánské lázně a. s.
• Zdravotnictví: Karlovarská krajská nemocnice a.s. a Nemocnice Sokolov s.r.o.
• Chemický průmysl: Synthomer a.s.
• Služby: DHL Solutions k.s.

Volná pracovní místa

Zaměstnavatelé v Karlovarském kraji hledají zaměstnance v podstatě ve všech oborech. Největší zájem je o kvalifikované profese.

Nedostatek

Největší nedostatek pracovníků je v těchto profesích: 

• nástrojáři a pracovníci v příbuzných oborech, kvalifikovaní řemeslníci, montážní dělníci, řidiči, pomocní dělníci ve výrobě,
• pracovníci v oblasti služeb, pracovníci v oblasti stravování (kuchaři, číšníci a servírky),
• pracovníci v oblasti zdravotní péče,
• zdravotní sestry, lékaři, pomocný personál,
• obchodní zástupci,
• obsluha strojů a zařízení,
• pracovníci v textilní výrobě – šičky,
• další pracovní příležitosti nabízejí sezónní zaměstnání, a to zejména v lesnictví, veřejných úklidových službách, lázeňství, pohostinství, stavebnictví a cestovním ruchu.

Přebytek

Dlouhodobě existuje poptávka po kvalifikovaných řemeslnících a také po uklízečích veřejných prostranství a uklízečích a pomocnících v hotelích a administrativních, průmyslových a jiných objektech.

Ústecký kraj

Ústecký kraj byl zdrojem energie pro Českou republiku (povrchová těžba hnědého uhlí, uhelné elektrárny, energetika). Zaměření na těžký průmysl mělo vliv na profesní strukturu obyvatelstva i jeho strukturu z hlediska vzdělání. Restrukturalizace průmyslu a služeb, zejména v okresech Chomutov, Most, Teplice a Louny, tudíž vedla k vysoké nezaměstnanosti. Dalšími průmyslovými odvětvími v Ústeckém kraji jsou chemický průmysl, potravinářství a lehký průmysl. 

V současnosti je v Ústeckém kraji evidováno 34 412 uchazečů o zaměstnání, z čehož 31 926 je ve věku 15–64 let. 

Míra nezaměstnanosti je 6,2 %. V současnosti je evidováno 11 264 volných pracovních míst. Tyto údaje pocházejí ze statistik Úřadu práce a jsou platné k 30. září 2024.

Volná pracovní místa

V Ústeckém kraji je celkem 11 264 volných pracovních míst, z čehož 721 pro zdravotně postižené osoby. Volná pracovní místa jsou především v těchto odvětvích: kosmetické služby, stavebnictví a řemesla, zpracování potravin, služby týkající se krbů, zpracování dřeva, obrábění kovů, elektrotechnický průmysl, služby automechaniků, IT, elektrotechnika, chov zvířat a odborná příprava.

Nedostatek

V Ústeckém kraji chybí pracovní místa zejména v těchto odvětvích: pedikúra a manikúra, kosmetické služby, masáže, kondiční a regenerační služby, holičství a kadeřnictví; stavebnictví a řemesla a výroba potravinářských a škrobárenských výrobků; prodej krbů, zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, slaměných a proutěných výrobků; výroba kovových konstrukcí a obráběných výrobků; výroba textilních výrobků a oděvů; montážní práce, opravy, revize a testování elektrických zařízení; zpracovatelský průmysl.

Přebytek

V Ústeckém kraji je dostatek pracovních sil v oblasti pěstování chmelu a zeleniny. Známými ovocnářskými oblastmi jsou zejména Polabí a Poohří. V posledních letech se známou vinařskou oblastí stalo také Mostecko, kde se pěstuje vinná réva především na půdě rekultivované po těžbě hnědého uhlí.

Severovýchodní Čechy

Přejít přímo na Liberecký kraj | Královéhradecký kraj | Pardubický kraj

V roce 2023 žilo v severovýchodních Čechách 1 533 205 osob, tj. přibližně 14,2 % obyvatel České republiky.

Hrubý domácí produkt na obyvatele, upravený o úrovně cen (PPS), činil v severovýchodních Čechách 58,5 % průměru EU-27, což je výrazně méně než celostátní průměr 72,9 %.

V roce 2023 bylo na trhu práce v severovýchodních Čechách aktivních více než 721 400 osob. 20,8 % mělo terciární vzdělání, 73,3 % středoškolské vzdělání a 5,9 % základní vzdělání. V roce 2023 byla míra zaměstnanosti v severovýchodních Čechách 56,6 %, což odpovídá roku 2022 a je o 1,8 procentního bodu méně, než je celostátní průměr v České republice.

V roce 2023 byla míra zaměstnanosti žen 48,3 %, mužů 65,3 % a mladých lidí 24,1 %, což je ve všech případech méně než celostátní průměr.

^{Note: lfst_r_lfe2emprt, Statistics | Eurostat (europa.eu), data refer to age group 15 years or over}

V roce 2023 byla míra nezaměstnanosti v severovýchodních Čechách 2,8 %, což odpovídá celostátnímu průměru v témže roce i předchozímu roku.

^{Note: lfst_r_lfu3rt, Statistics | Eurostat, data refer to age group 15 years or over}

Liberecký kraj

Ve srovnání s ostatními kraji působí v Libereckém kraji vysoký podíl pracujících obyvatel v průmyslu. Rozvinuté je zejména strojírenství a zpracovatelský průmysl, což úzce souvisí s výrobou automobilů, výrobou a zpracováním plastů a sklářským a klenotnickým průmyslem. Řadu let výrazně roste automobilový dodavatelský průmysl. Vznikají nové a rozšiřují se stávající průmyslové zóny, a to nejenom na okrajích větších měst. Nalezneme v nich především výrobní společnosti, které dodávají díly nebo vybavení automobilkám z celého světa. Textilní průmysl, který byl pro Liberecký kraj dříve typický, ztratil v důsledku strukturálních změn své tradiční dominantní postavení. Zemědělství má doplňkový charakter, zejména kvůli zeměpisným podmínkám. Zaměřuje se především na živočišnou výrobu a produkci mléka a mléčných výrobků. Všechny údaje vycházejí ze statistik Úřadu práce České republiky.

Volná pracovní místa

Uchazeči o zaměstnání mají zájem převážně o tato pracovní místa: všeobecní administrativní pracovníci, prodavači v prodejnách, montážní dělníci ostatních výrobků, řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři a uklízeči a pomocníci v hotelích a administrativních, průmyslových a jiných objektech. Všechny údaje vycházejí ze statistik Úřadu práce České republiky.

Nedostatek

Nejčastěji poptávané jsou tyto profese: kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři, svářeči, řezači plamenem a páječi, montážní dělníci ostatních výrobků, řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, dělníci v oblasti výstavby budov, pracovníci Policie České republiky nebo Vězeňské služby České republiky, zdravotní sestry nebo lékaři. Všechny údaje vycházejí ze statistik Úřadu práce České republiky.

Přebytek

Největší zájem je o (specializovaná) volná pracovní místa nabízená zaměstnavateli v těchto odvětvích: strojírenství, automobilový průmysl, sklářský průmysl, stavebnictví a bezpečnostní síly. Všechny údaje vycházejí ze statistik Úřadu práce České republiky.

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj se nachází v severovýchodních Čechách a z velké části hraničí s Polskem. Jedná se o průmyslově-zemědělský kraj s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn ve velkých městech a intenzivní zemědělství v Polabí. Krkonoše se vyznačují největší koncentrací cestovního ruchu v České republice. V kraji lze navázat na dlouholetou tradici strojírenství, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Ve velké míře zde nalezneme malé a střední podniky. Nejdůležitějšími zaměstnavateli v Královéhradeckém kraji jsou: Continental Automotive Czech Republic s.r.o. a TE Connectivity Trutnov s.r.o. v Trutnově, JUTA a.s. ve Dvoře Králové nad Labem, Karsit Holding, s.r.o. a Kimberly-Clark, s.r.o. v Jaroměři, Saar Gummi Czech, s.r.o. v Červeném Kostelci, Rubena, s.r.o. a ATAS elektromotory Náchod a.s. v Náchodě, Ammann Czech Republic, a.s. a Hronovský, s.r.o. v Novém Městě nad Metují, ŠKODA AUTO, a.s. v Kvasinách, VEBA, textilní závody a.s. v Broumově, C.S.CARGO a.s. v Jičíně, RO L CR s.r.o. a ARROW International CR., a.s. v Hradci Králové.

Volná pracovní místa

Volná pracovní místa lze nejčastěji nalézt v odvětvích, jako je pohostinství a cestovní ruch (kuchaři, číšníci, servírky, pomocníci v kuchyni, pokojské (zejména v Krkonoších), jde spíše o sezónní zaměstnání), dále pak v profesích, jako jsou operátoři ve zpracovatelském průmyslu (obsluha CNC strojů, montážní dělníci ve výrobě, montéři), a ve strojírenství a automobilovém průmyslu. Často jsou k dispozici také volná pracovní místa v profesích vyžadujících určitou specializaci, jako jsou autoelektrikáři, automechanici, seřizovači strojů, svářeči, a dále v profesích, jako jsou řidiči (zejména řidiči vysokozdvižných vozíků, řidiči nákladních automobilů nebo řidiči autobusů), stavební dělníci (tesaři, pokrývači, kvalifikovaní stavební dělníci, montážní a instalační technici) a zdravotničtí pracovníci (všeobecné sestry, lékaři, dentální hygienisté a maséři ve zdravotnickém nebo soukromém zařízení).

Nedostatek

Zaměstnavatelé v Královéhradeckém kraji mají problémy s obsazováním některých volných pracovních míst. Podle dostupných údajů mají zájem především o pomocné pracovníky v oblasti těžby a stavebnictví, pomocné dělníky ve výrobě, pomocné pracovníky v dopravě, řemeslníky a kvalifikované stavební dělníky, opraváře, strojírenské dělníky, obsluhu strojů a zařízení a montéry. Zvýšená poptávka je také po pracovnících v oblasti služeb – všeobecných administrativních pracovnících, pracovnících v oblasti prodeje, pracovnících v sociálních službách a zdravotnických pracovnících (lékařích nebo všeobecných sestrách), řidičích (zejména řidičích vysokozdvižných vozíků, nákladních automobilů nebo autobusů) a obsluze pojízdných zařízení nebo uklízečích a pracovnících ostrahy a bezpečnostních agentur.

Přebytek

Přebytek pracovních sil v kraji lze pozorovat v administrativním odvětví, např. na pozicích úředníků, a dále pak v profesích, jako jsou asistenti pedagogů, montážní a stavební dělníci, seřizovači v automobilovém průmyslu nebo vedoucí pracovníci v oblasti prodeje a služeb. Ve většině případů jsou požadovány manuální dovednosti, spolehlivost, pečlivost a vzdělání v daném oboru. Všechny údaje vycházejí ze statistik a databáze Úřadu práce České republiky.

Pardubický kraj

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech a Pardubice jsou 100 km na východ od Prahy. Kraj je zaměřen především na průmysl, obchod a veřejné služby. Investoři využívají připravené průmyslové zóny. Na hospodářskou prosperitu kraje má vliv zejména to, že jím prochází evropský železniční koridor. V kraji nalezneme elektrotechnický průmysl, strojírenství, chemický průmysl, zpracovatelský průmysl, zemědělství a potravinářský průmysl. Chemici a specialisté v oblasti dopravy tradičně získávají vysokoškolské vzdělání na Univerzitě Pardubice. V okrese Pardubice má dlouholetou tradici elektrotechnický a chemický průmysl. V kraji nalezneme také firmy, které vyrábějí díly pro automobilový průmysl. Největším zaměstnavatelem je FOXCONN CZ s.r.o. (výrobce počítačů). Mezi další významné zaměstnavatele patří Synthesia a.s. (chemické výrobky), Panasonic Automotive Systems Czech s.r.o. (autorádia), KIEKERT-CS s.r.o. (centrální zamykání automobilů), Nemocnice Pardubického kraje a Univerzita Pardubice.

Volná pracovní místa

Nejvíce volných pracovních míst je v profesích souvisejících s automobilovým průmyslem (v odvětvích, jako je elektrotechnický průmysl, obrábění kovů, montážní práce), ve stavebnictví, obchodu a službách. Roste zájem o pracovníky v dopravě a o kvalifikované pracovníky v odvětví zdravotní a sociální péče.

Nedostatek

V současné době jsou však nejvíce poptávány méně kvalifikované dělnické a technické profese, montážní dělníci, řemeslníci, pomocní stavební dělníci, řidiči nákladních automobilů, svářeči, zámečníci, nástrojaři a řidiči.

Přebytek

Nezaměstnanost je v Pardubickém kraji dlouhodobě velmi nízká a na trhu práce není přebytek žádných povolání. Obtížněji si na trhu práce hledají zaměstnání lidé s kvalifikací pro administrativní práce, čerství absolventi bez praxe, osoby s nižším vzděláním a zdravotně postižené osoby.

Jihovýchodní Čechy

Přejít přímo na Kraj Vysočina | Jihomoravský kraj

V roce 2023 žilo v jihovýchodních Čechách 1 731 977 osob, tj. přibližně 16 % obyvatel České republiky.

Hrubý domácí produkt na obyvatele, upravený o úrovně cen (PPS), činil v jihovýchodních Čechách 66,7 % průměru EU-27, což je méně než celostátní průměr 72,9 %.

V roce 2023 bylo na trhu práce v jihovýchodních Čechách aktivních více než 829 100 osob. 28,3 % mělo terciární vzdělání, 68,1 % středoškolské vzdělání a 3,6 % základní vzdělání. V roce 2023 byla míra zaměstnanosti v jihovýchodních Čechách 58,3 %, což odpovídá celostátnímu průměru v témže roce i roku 2022.

V roce 2023 byla míra zaměstnanosti žen 49,9 %, mužů 67,1 % a mladých lidí 24,7 %. Míra zaměstnanosti žen a mladých lidí byla pod celostátním průměrem, zatímco míra zaměstnanosti mužů byla nad celostátním průměrem.

^{Note: lfst_r_lfe2emprt, Statistics | Eurostat (europa.eu), data refer to age group 15 years or over}

V roce 2023 byla míra nezaměstnanosti v jihovýchodních Čechách 2,2 %, což odpovídá celostátnímu průměru v témže roce i předchozímu roku.

^{Note: lfst_r_lfu3rt, Statistics | Eurostat, data refer to age group 15 years or over}

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina leží uprostřed České republiky. Sousedí s Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským krajem. Tvoří jej tři okresy bývalého Jihomoravského kraje (Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou), jeden okres bývalého Východočeského kraje (Havlíčkův Brod) a jeden okres bývalého Jihočeského kraje (Pelhřimov). 

Vyznačuje se územní roztříštěností, vyšší nadmořskou výškou a řídkým osídlením. Rozdrobená sídelní struktura má vliv na vylidňování menších obcí a přispívá k odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel. V Kraji Vysočina žije přibližně 518 000 lidí. Pokud jde o počet obyvatel, je mezi kraji České republiky na 12. místě. Kraj se nachází na Českomoravské vrchovině, která v podstatě prochází středem České republiky. Vždy se jednalo o jeden z chudších regionů země s méně rozvinutou průmyslovou infrastrukturou a zaměřením na zemědělskou produkci. Na druhou stranu byl tento region chráněn před ničivým znečištěním životního prostředí a vytvářením velkých oblastí nevratně poškozených průmyslovým rozvojem. 

Tradičními průmyslovými odvětvími na Vysočině byly vždy kamenoprůmysl a textilní a dřevozpracující průmysl. V současnosti se v kraji daří i strojírenství a potravinářství. V Kraji Vysočina se na růstu celkové ekonomické aktivity v současnosti významnou měrou podílí zpracovatelský průmysl, soustředěný ve velkých městech, a to zejména díky existenci tradiční strojírenské výroby, která byla transformována na výrobu dílů pro automobilový průmysl. Nejdůležitějšími zaměstnavateli v Kraji Vysočina jsou firmy, které jsou v tomto regionu dlouhodobě velmi aktivní (Bosch Diesel, s.r.o., Automotive Lighting, s.r.o., Motorpal, a.s. Jihlava, Žďas, a.s., Futaba Czech, s.r.o., Cooper-Standard Automotive Česká republika, s.r.o., MANN + HUMMEL (CZ), s.r.o. a Valeo Compressor Europe, s.r.o.), a řada dalších firem, které většinou působí jako subdodavatelé těchto firem.

Volná pracovní místa

V Kraji Vysočina je stále největší zájem o strojírenské a stavební dělníky (technické i manuální profese), dále o obsluhu strojů a zařízení v různých oborech, řidiče nákladních a osobních automobilů a o montážní a manipulační dělníky v různých oborech. Poptáváni jsou také pomocní pracovníci v různých průmyslových odvětvích. Roste rovněž poptávka po pracovnících v lesnictví a zemědělství.

Nedostatek

V Kraji Vysočina jsou nejpoptávanější tyto profese: 

• montážní dělníci v různých oborech,
• specializovaní strojírenští dělníci,
• pomocní a manipulační dělníci,
• řidiči osobních a nákladních automobilů,
• kameníci a stavební dělníci,
• pracovníci v lesnictví a zemědělství.

Díky čistému životnímu prostředí a bohaté kulturní minulosti se v Kraji Vysočina také rychle rozvíjí cestovní ruch.

Přebytek

Obecně je velkým záporem jednostranného zaměření výroby to, že s sebou neustále nese riziko rozsáhlého kolapsu zaměstnanosti v dobách krize, jakož i to, že v okrajových oblastech Kraje Vysočina je nedostatek malých a středních podniků nabízejících pracovní příležitosti. Chybí také přímější propojení mezi vzdělávacími programy a požadavky trhu práce. Největší problémy s nalezením vhodného zaměstnání mají obvykle lidé, kteří by se rádi uplatnili v administrativě či státní správě. Potíže s nalezením práce mají také čerství absolventi bez praxe a zdravotně postižené osoby.

Jihomoravský kraj

V hospodářství Jihomoravského kraje mají dominantní postavení služby, zejména v Brně, které je druhým největším městem České republiky a významným centrem vzdělávání s deseti vysokými školami. Severní část Jihomoravského kraje má historicky rozvinutou průmyslovou infrastrukturu, zatímco jižní část je tradičním zemědělským regionem. Jihomoravský kraj má silnou průmyslovou základnu a je významným centrem inovací a technologického rozvoje.

Jeho hospodářství do značné míry staví na několika klíčových odvětvích, a to na zpracovatelském průmyslu (elektronika a elektrotechnický průmysl, výroba strojů, automobilový průmysl, vědecká zařízení); odvětví informačních technologiích (působí zde velké množství technologických startupů i zavedených firem, zejména v Brně), výzkumu a vývoji (univerzity, výzkumné instituce a střediska se zaměřením na biologii, lékařské vědy, výzkum materiálů a nanotechnologie, biotechnologie a nanotechnologie), zemědělství a cestovním ruchu.

Volná pracovní místa

Vzhledem ke struktuře hospodářství a vzdělávacím institucím je v Jihomoravském kraji nejvíce poptáváno několik profesí. Mezi nejdůležitější odvětví patří: informační technologie, strojírenství, zdravotnictví, obchod a logistika a výzkum a vývoj.

Nedostatek

• Informační technologie: vývojáři softwaru, analytici dat, odborníci na kybernetickou bezpečnost a IT.
• Strojírenství a další inženýrské obory: strojní inženýři, elektroinženýři a stavební inženýři, pracovníci v oblasti vývoje elektroniky a programátoři průmyslové automatizace, seřizovači a obsluha obráběcích strojů, obsluha CNC strojů, zámečníci, svářeči a řezači plamenem a montážní dělníci.
• Zdravotnictví: zdravotní sestry, zdravotničtí technici a specialisté v různých oborech.
• Obchod a logistika: manažeři dodavatelského řetězce, koordinátoři logistiky a skladníci (často s jazykovými znalostmi) a řidiči těžkých užitkových vozidel.
• Výzkum a vývoj: ve výzkumných institucích a na vysokých školách přibývá míst pro vědce a výzkumné pracovníky, zejména v oblasti technologií a věd o živé přírodě.
• Odvětví služeb: pracovníci v zákaznických kontaktních centrech, pracovníci v pohostinství a v oblasti prodeje.

Přebytek

• Kancelářské pozice (např. specialisté v oblasti marketingu),
• obchodní zástupci,
• nekvalifikovaní pracovníci.

Střední Morava

Přejít přímo na Olomoucký kraj | Zlínský kraj

V roce 2023 žilo na střední Moravě 1 212 333 osob, tj. přibližně 11,2 % obyvatel České republiky.

Hrubý domácí produkt na obyvatele, upravený o úrovně cen (PPS), činil na střední Moravě 59 % průměru EU-27, což je výrazně méně než celostátní průměr 72,9 %.

V roce 2023 bylo na trhu práce na střední Moravě aktivních více než 582 000 osob. 22,2 % mělo terciární vzdělání, 73,6 % středoškolské vzdělání a 4,2 % základní vzdělání. V roce 2023 byla míra zaměstnanosti na střední Moravě 57,1 %, což odpovídá roku 2022 a je o 1,3 procentního bodu méně, než je celostátní průměr v České republice.

V roce 2023 byla míra zaměstnanosti žen 48,8 %, mužů 66,1 % a mladých lidí 27,2 %. Míra zaměstnanosti žen a mužů byla pod celostátním průměrem, zatímco míra zaměstnanosti mladých lidí byla nad celostátním průměrem.

^{Note: lfst_r_lfe2emprt, Statistics | Eurostat (europa.eu), data refer to age group 15 years or over}

V roce 2023 byla míra nezaměstnanosti na střední Moravě 2,5 %, což odpovídá celostátnímu průměru v témže roce i předchozímu roku.

^{Note: lfst_r_lfu3rt, Statistics | Eurostat, data refer to age group 15 years or over}

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj nelze charakterizovat jako jednotný trh. Okresy v centru kraje (Olomouc, Prostějov a Přerov) se vyznačují stabilnějším a různorodějším hospodářstvím. Na hospodářství v horských okresech (okresech Jeseník a Šumperk) má silnější vliv sezónnost a horší dopravní služby. 

Z hospodářských odvětví je nejvíce zastoupeno strojírenství. Nejdůležitějšími zaměstnavateli jsou MIELE technika, UNEX, Honeywell Aerospace Olomouc, John Crane v okrese Olomouc, ŠKODA PARS, Dormer Pramet, TDK Electronics v Šumperku, SSI Schäfer v Hranicích a MUBEA a MB TOOL v Prostějově. 

Silně zastoupen je i elektrotechnický průmysl. Nejdůležitějšími zaměstnavateli jsou HELLA AUTOTECHNIK NOVA a Innomotics v Mohelnici, M.L.S. Holice v Olomouci a Robertshaw ve Šternberku.

Jedním z nejdůležitějších zaměstnavatelů v elektrotechnickém průmyslu je Meopta - optika v Přerově. Významnou událostí na trhu práce v tomto kraji byl příchod nového zaměstnavatele – společnosti AMAZON, která začala v Kojetíně provozovat velké distribuční centrum.

Volná pracovní místa

Nejvíce volných pracovních míst (1 178, tj. 14 % z celkové nabídky) bylo ke konci září 2024 evidováno u úřadu práce na pozici skladník, z čehož 900 míst ve společnosti AMAZON. Druhou nejpočetnější skupinou (1 034 volných pracovních míst, tj. 13 % z celkové nabídky) tvořily kvalifikované strojírenské profese (kováři, nástrojaři, svářeči, mechanici a opraváři strojů). Třetí nejpočetnější skupina (757 volných pracovních míst) byla ve stavebnictví. Zaměstnavatelé dále nejvíce poptávali řidiče nákladních automobilů (456 volných pracovních míst), šéfkuchaře (399 volných pracovních míst) a obsluhu zařízení na povrchovou úpravu kovů (350 volných pracovních míst). Hledali také montážní dělníky, prodavače v obchodě, pracovníky ostrahy a montéry elektrických zařízení. Pro osoby se základním vzděláním a pro nekvalifikované profese bylo k dispozici více než 1 000 volných pracovních míst. Oproti tomu pracovníkům s vysokoškolským vzděláním byla nabízena rozmanitá administrativní a technická pracovní místa v různých odvětvích.

Nedostatek

Největší zájem je o svářeče kovů, skladníky a obsluhu vozíků, řidiče nákladních automobilů, zdravotní sestry, lékaře, šéfkuchaře, montéry elektrických zařízení, kováře, nástrojaře a další strojírenské profese.

Přebytek

Výrazný přebytek pracovních sil panuje u administrativních pracovníků, kdy na jedno pracovní místo připadá devatenáct uchazečů o zaměstnání. Přebytek lze zaznamenat také u asistentů pedagogů, specialistů v oblasti marketingu, řidičů automobilů a úředníků.

Zlínský kraj

Zlínský kraj, který se nachází na východě České republiky, je známý svou rozmanitou ekonomikou a silnou průmyslovou základnou. Zaměstnavatelé často hledají kvalifikovanou pracovní sílu, zejména v odvětví strojírenství a informačních technologií. Nábor probíhá různě. Řada firem se spoléhá na místní veletrhy pracovních příležitostí a on-line pracovní portály. Proces náboru trvá různě dlouho, často čtyři až osm týdnů. V kraji sídlí několik významných vzdělávacích institucí, včetně Univerzity Tomáše Bati, která nabízí vzdělání v řadě technických, ekonomických a uměleckých oborů. Zaměstnavatelé ve Zlínském kraji přijímají především místní zaměstnance a převládajícím pracovním jazykem v kraji je čeština, zejména v tradičních odvětvích. V řadě mezinárodních společností a technologických firem se však používá i angličtina a další jazyky.

Volná pracovní místa

Zlínský kraj nabízí celou řadu pracovních příležitostí v různých odvětvích, včetně zpracovatelského průmyslu, informačních technologií, zdravotnictví, maloobchodu, služeb, logistiky a dopravy.

Nedostatek

• Inženýři: Existuje vysoká poptávka po strojních inženýrech, elektroinženýrech a stavebních inženýrech.
• Zdravotničtí pracovníci: Přetrvává nedostatek zdravotních sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků.
• Odborníci na IT: Uchazečů na pozice, jako jsou vývojáři softwaru, analytici dat a odborníci na kybernetickou bezpečnost, je s ohledem na rychlý růst technologií málo.
• Řemeslníci: Čím dál těžší je najít elektrikáře, instalatéry a svářeče, zejména pro projekty ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví.
• Pracovníci v odvětví služeb: Často je obtížné obsadit volná pracovní místa v pohostinství, zákaznických službách a prodeji, zejména během hlavních sezón.

Přebytek

Zlínský kraj vykazuje přebytek pracovních sil především v administrativních, nekvalifikovaných a určitých odborných profesích. To se většinou týká mladších a starších pracovníků. Přebytek pracovních sil existuje v současnosti v těchto profesích: Administrativní pozice: např. úředníci, sekretářky a administrativní asistenti. Nekvalifikovaní pracovníci: Přebytek nekvalifikovaných pracovníků panuje v odvětvích, jako je maloobchod a pohostinství. Absolventi uměleckých a humanitních oborů: Přebytku pracovních sil mohou čelit také absolventi oborů, jako jsou umělecké obory, literatura a společenské vědy, protože poptávka po těchto specifických dovednostech je v místní ekonomice nižší.